Při naší práci denně používáme měřidla a další měřicí přístroje. A jako většina věcí, které v životě používáme, i měřidla podléhají časem opotřebení.
Pokud tento proces není pečlivě sledován, zařízení velmi pravděpodobně selžou v přesném měření dílů, čímž poskytují nespolehlivé informace o procesech a výsledcích. Jejich kalibrace vyžaduje disciplinovaný přístup: pravidelné intervaly mezi dvěma kalibracemi, porovnání se známými referenčními hodnotami. Bez tohoto způsobu provedení může měřidlo pokračovat v měření v rámci povolených tolerancí. Na druhé straně, pokud je měřidlo identifikováno jako mimo toleranci pro různé kalibrační kontroly, je výzvou poznat bod, kdy tento měřidlo začal mít problémy s přesností, a určit, kolik dílů je třeba znovu zkontrolovat.
Kdy kalibrovat?
Zjistěte a zvažte, jaký interval kalibrace je vhodný pro vaše zařízení. Zvažte použití a podmínky prostředí, ty mohou mít vliv na četnost kalibrace těchto měřidel. Přehodnoťte požadavky, které byly předány od zákazníka nebo z předpisů popsaných v průmyslové normě. Finanční škrty nebo zmenšující se oddělení kvality by nemělo mít vliv na rozhodování o kalibračních intervalech bez ohledu na zvýšené riziko pro přesnost měřicích systémů.
Kalibrační intervaly je nutné nastavit až po důkladné analýze. Jako výchozí interval pro spuštění lze použít doporučení od výrobce měřidel nebo články v odborných časopisech, ale pokračující snahou je určit, jaký je nejlepší kalibrační interval s ohledem na předpokládané použití zařízení, prostředí a požadavky zákazníků.
Nejlepší čas, kdy kalibrovat měřidlo, je okamžik těsně předtím, než začne ztrácet přesnost. Tento okamžik ale nedokážeme tak snadno identifikovat. Z tohoto důvodu je užitečná studie stability k identifikaci, kdy dojde k náhlé změně, která má dopad na přesnost měřidla. Nastavení takové studie začíná po zkalibrování měřidla. Je vybrán uživatel, který bude po dobu studie působit jako hodnotitel. Poté je vybrána část, nejlépe taková, která je stabilní a nepodléhá drastickým změnám prostředí. Spustí se plán, aby uživatel každých několik dní provedl měření na součásti a zapsal tyto hodnoty do protokolu. Jednoduchý regulační diagram vygenerovaný z těchto dat může zvýraznit drastické změny nebo postupné posuny, které indikují opotřebení měřidla.
Chcete-li získat co nejvíce z takové studie, je třeba vzít v úvahu několik úvah:
- měřit stejným operátorem,
- měřit téměř ve stejnou denní dobu, pokud se provádí v dílně,
- měřit stejnou část,
- hodnoty měření by měly být zaznamenávány takové, jaké jsou, ne takové, v jaké můžete doufat.
Tři možné výsledky provedené studie stability:
- Měřidlo je konzistentní a stabilní během doby mezi jeho plánovanými kalibracemi. Jsou poskytnuty důkazy na podporu rozhodnutí prodloužit kalibrační interval.
- Měřidlo se začne opotřebovávat před plánovanou kalibrací. Zkrácení kalibračního intervalu lze odůvodnit, aby se zabránilo riziku použití měřidla za bodem, kdy je stabilní.
- Zvláštní případ je zachycen a opraven dříve, než negativně ovlivní proces měření. K vyřešení problému lze naplánovat neplánovanou kalibraci a vrátit měřidlo zpět na špičkový výkon s minimálními prostoji nebo přepracováním.
Bez ohledu na to, k jakému výsledku dojde, oddělení kvality nebo kalibrační technici začnou šetřit čas, peníze a úsilí. Nepotřebné kalibrační události mohou být odloženy, zatímco zaostření může být nasměrováno na měřidla, která vyžadují větší pozornost. Zatímco zkušenosti a intuice mohou být velkým přínosem pro jakýkoli kalibrátor, důkazy a data mohou významně snížit riziko spoléhání se na nesprávně zvolené kalibrační intervaly. Neustálé zkoumání a analýza intervalů kalibrace měřidel je přínosem pro celou organizaci a ztělesňuje ducha neustálého zlepšování.
Autor: Jana Loskotova
